1. OSN pro životní prostředí: Třetina zemí nemá zákonem stanovené normy kvality venkovního ovzduší
Program OSN pro životní prostředí ve zprávě zveřejněné dnes uvedl, že třetina zemí světa nevydala žádné právně vymahatelné normy kvality venkovního ovzduší. Tam, kde takové zákony a předpisy existují, se příslušné normy značně liší a často jsou v rozporu s pokyny Světové zdravotnické organizace. Kromě toho nejméně 31 % zemí, které jsou schopny takové normy kvality venkovního ovzduší zavést, dosud žádné normy nepřijalo.
Zpráva UNEP „Kontrolování kvality ovzduší: První globální hodnocení legislativy v oblasti znečištění ovzduší“ byla zveřejněna v předvečer Mezinárodního dne čistého ovzduší a modré oblohy. Zpráva shrnula legislativu v oblasti kvality ovzduší ve 194 zemích a Evropské unii a zkoumala všechny aspekty právního a institucionálního rámce. Zpráva zhodnotila účinnost příslušné legislativy při zajišťování toho, aby kvalita ovzduší splňovala normy. Zpráva shrnuje klíčové prvky, které by měly být zahrnuty do komplexního modelu řízení kvality ovzduší, který je třeba zohlednit ve vnitrostátních právních předpisech, a poskytuje základ pro globální smlouvu, která podporuje rozvoj norem kvality venkovního ovzduší.
Zdravotní hrozba
Znečištění ovzduší bylo WHO identifikováno jako jediné environmentální riziko, které představuje největší hrozbu pro lidské zdraví. 92 % světové populace žije v místech, kde úroveň znečištění ovzduší překračuje bezpečné limity. Nejzávažnější dopad trpí mezi nimi ženy, děti a starší osoby v zemích s nízkými příjmy. Nedávné studie také ukázaly, že může existovat korelace mezi pravděpodobností nové koronavirové nákazy a znečištěním ovzduší.
Zpráva poukázala na to, že ačkoli WHO vydala směrnice pro kvalitu venkovního ovzduší, neexistuje koordinovaný a jednotný právní rámec pro jejich implementaci. V nejméně 34 % zemí není kvalita venkovního ovzduší dosud chráněna zákonem. I v zemích, které zavedly příslušné zákony, je obtížné porovnávat příslušné normy: 49 % zemí světa zcela definuje znečištění ovzduší jako venkovní hrozbu, geografické pokrytí norem kvality ovzduší se liší a více než polovina zemí povoluje odchylky od příslušných norem.
Dlouhá cesta před námi
Zpráva poukázala na to, že odpovědnost systému za dosahování norem kvality ovzduší v globálním měřítku je také velmi slabá – pouze 33 % zemí si stanovilo dodržování předpisů o kvalitě ovzduší jako zákonnou povinnost. Monitorování kvality ovzduší je klíčové pro zjištění, zda jsou normy splněny, ale nejméně 37 % zemí/regionů nemá zákonné požadavky na monitorování kvality ovzduší. A konečně, ačkoli znečištění ovzduší nezná hranic, pouze 31 % zemí má právní mechanismy k řešení přeshraničního znečištění ovzduší.
Inger Andersenová, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí, uvedla: „Pokud nepodnikneme žádná opatření k zastavení a změně současného stavu, kdy znečištění ovzduší každoročně způsobuje 7 milionů předčasných úmrtí, do roku 2050 by se toto číslo mohlo zvýšit o více než 50 %.“
Zpráva vyzývá více zemí k zavedení přísných zákonů a předpisů pro kvalitu ovzduší, včetně zakotvení ambiciózních norem pro znečištění vnitřního i venkovního ovzduší v zákonech, zlepšení právních mechanismů pro monitorování kvality ovzduší, zvýšení transparentnosti, podstatného posílení systémů vymáhání práva a zlepšení reakcí na národní a politické a regulační koordinační mechanismy pro přeshraniční znečištění ovzduší.
2. UNEP: Většina ojetých automobilů vyvážených z rozvinutých zemí do rozvojových zemí jsou znečišťující vozidla
Zpráva, kterou dnes zveřejnil Program OSN pro životní prostředí, upozornila, že miliony ojetých automobilů, dodávek a malých autobusů vyvážených z Evropy, Spojených států a Japonska do rozvojových zemí jsou obvykle nízké kvality, což nejen vede ke zhoršení znečištění ovzduší, ale také brání úsilí o řešení klimatických změn. Zpráva vyzývá všechny země, aby zaplnily stávající politické mezery, sjednotily minimální standardy kvality pro ojeté automobily a zajistily, aby dovážené ojeté automobily byly dostatečně čisté a bezpečné.
Tato zpráva s názvem „Ojeté vozy a životní prostředí – globální přehled ojetých lehkých vozidel: tok, rozsah a předpisy“ je první výzkumnou zprávou, která kdy byla publikována o globálním trhu s ojetými vozy.
Zpráva ukazuje, že mezi lety 2015 a 2018 bylo do celého světa vyvezeno celkem 14 milionů ojetých lehkých vozidel. Z nich 80 % směřovalo do zemí s nízkými a středními příjmy a více než polovina do Afriky.
Výkonná ředitelka UNEP Inger Andersenová uvedla, že vyčištění a reorganizace globálního vozového parku je primárním úkolem pro dosažení globálních i místních cílů v oblasti kvality ovzduší a klimatu. V průběhu let se z rozvinutých zemí do rozvojových vyváží stále více ojetých automobilů, ale protože související obchod je z velké části neregulovaný, většinu vývozu tvoří znečišťující vozidla.
Zdůraznila, že hlavní příčinou vyhazování opuštěných, znečišťujících a nebezpečných vozidel je nedostatek účinných norem a předpisů. Rozvinuté země musí přestat vyvážet vozidla, která neprošla vlastními environmentálními a bezpečnostními kontrolami a již nejsou vhodná pro provoz na silnicích, zatímco dovážející země by měly zavést přísnější normy kvality.
Zpráva poukázala na to, že rychlý nárůst vlastnictví automobilů je hlavním faktorem způsobujícím znečištění ovzduší a změnu klimatu. Celosvětově tvoří emise oxidu uhličitého z dopravy související s energií přibližně čtvrtinu celkových globálních emisí. Konkrétně znečišťující látky, jako jsou jemné částice (PM2,5) a oxidy dusíku (NOx) emitované automobily, jsou hlavními zdroji znečištění ovzduší ve městech.
Zpráva vychází z hloubkové analýzy 146 zemí a zjistila, že dvě třetiny z nich mají „slabou“ nebo „velmi slabou“ úroveň politik kontroly dovozu ojetých automobilů.
Zpráva rovněž zdůraznila, že země, které zavedly kontrolní opatření (zejména stáří vozidel a emisní normy) na dovoz ojetých automobilů, mohou získat vysoce kvalitní ojeté automobily, včetně hybridních a elektrických vozidel, za dostupné ceny.
Zpráva zjistila, že během sledovaného období dovážely největší množství ojetých vozů africké země (40 %), následované východoevropskými zeměmi (24 %), zeměmi Asie a Tichomoří (15 %), zeměmi Blízkého východu (12 %) a zeměmi Latinské Ameriky (9 %).
Zpráva poukázala na to, že méně kvalitní ojeté vozy také způsobují více dopravních nehod. Země jako Malawi, Nigérie, Zimbabwe a Burundi, které zavádějí „velmi slabé“ nebo „slabé“ předpisy pro ojeté vozy, mají také vysoký počet úmrtí v silničním provozu. V zemích, které formulovaly a striktně zavádějí předpisy pro ojeté vozy, mají domácí vozové parky vyšší bezpečnostní faktor a méně nehod.
S podporou Svěřeneckého fondu OSN pro bezpečnost silničního provozu a dalších agentur prosazoval program UNEP spuštění nové iniciativy zaměřené na zavedení minimálních standardů pro ojeté automobily. Plán se v současné době zaměřuje především na Afriku. Mnoho afrických zemí (včetně Maroka, Alžírska, Pobřeží slonoviny, Ghany a Mauricia) zavedlo minimální standardy kvality a mnoho dalších zemí projevilo zájem o připojení k iniciativě.
Zpráva poukázala na to, že je zapotřebí dalšího výzkumu, který by podrobněji popsal dopad obchodu s ojetými vozidly, včetně dopadu těžkých ojetých vozidel.
Čas zveřejnění: 25. října 2021